Letem senátorovým světem



Omezování prodeje během svátků

Mám na vás otázku. Tento týden proběhla další schůze Senátu. Většinu z materiálů už jsem znal z jednání Ústavně-právního výboru, ale s některými jsem se seznámil až na plénu. Třeba s novelou zákona o ochraně spotřebitele: lidé, kteří chtějí nakupovat zboží a služby v jiné zemi EU, ať už on-line nebo osobně, by už neměli být diskriminováni - cenou, podmínkami prodeje, platebními možnostmi...

A teď k té mé otázce: v Senátu jsme také řešili, jestli máme umožnit, aby o svátcích mohly otevřít velkoobchody jako například Makro. Nakonec Senát Parlamentu ČR schválil návrh ve znění, aby byl zákon o prodejní době v maloobchodech a velkoobchodech zrušen úplně. Teď je na Sněmovně, kterou verzi podpoří. Co si o tom myslíte? Je omezování prodeje během svátků nastaveno správně?


Inkluze ve školství je totální, to je špatně

Možná si myslíte, že "tam nahoře" nikoho vaše starosti a názory nezajímají. Není to pravda - do Senátu přišel dopis ze základní školy v Předíně. Jsou nespokojení s inkluzí. Školství sice nespadá do mé působnosti v Senátu a obec Předín není můj volební obvod. Přesto jsem do Předína vyrazil. Paní ředitelka Libuše Vyhnálková a paní učitelka Dagmar Suchá mně vysvětlovaly, že určitě jsou pro inkluzi, ale tak jak je vymyšlená teď, není v praxi uchopitelná. Ve třídě s dvaceti dětmi mají osm inkludovaných. To se nedá zvládnout, mimo jiné z hlediska naplňování osnov. Dnes musí škola přijmout jakékoliv dítě s jakýmkoliv postižením. Každé dítě má přitom jinou potřebu, některé má tělesné postižení, jiné je například hluchoslepé... Jak toto má vesnická škola zvládnout? Jsem ředitelem Pontisu Šumperk, který poskytuje široké spektrum sociálních služeb, a přesto i u nás máme možnost si vybrat, jakému klientovi můžeme pomoct a komu péči dát neumíme. Inkluze ve školství je totální a takto nemůže v praxi fungovat.

Výročí vstupu do Evropské unie

S kolegy Senátory jsme se sešli u příležitosti 15. výročí vstupu České republiky do Evropské unie. Díky evropskému společenství užíváme mnoho výhod, které si kolikrát už ani neuvědomujeme. Evropská unie je tím nejúčinnějším receptem na mír a prosperitu. Koneckonců mír byl hlavním důvodem, proč EU před téměř 70 lety vznikla.


Jak přizpůsobit školství požadavkům 21. století?

Dnes jsem podnikl jeden z dalších kroků, abych se lépe seznámil s tématy spojenými se školstvím, ať můžu v této oblasti pomoct, pokud je třeba. V Senátu proběhl seminář Audit vzdělávacího systému v ČR za účasti ministra Roberta Plagy a dalších osobností. Nemluvilo se pouze o výši ohodnocení pedagogů, ale i o podpoře vzdělávacího systému napříč politickým spektrem. Zaujalo mě také téma snižování nerovnosti mezi dětmi pocházejícími z rozdílného sociálního prostředí. Hlavní otázka semináře byla, aspoň já jsem to tak vnímal, jak přizpůsobit dnešní školství požadavkům 21. století?

Ministryně přislíbila pomoc obcím

MS paní ministryní Klárou Dostálovou jsme jednali o podpoře obcí, které byly postiženy na dopravní infrastruktuře kvůli kůrovcové kalamitě. Jednoduše řečeno: těžká technika a náklaďáky, které přes obce sváží poškozené dřevo, ničí cesty. Paní ministryně přislíbila, že na podzim letošního roku vypíše dotační titul na opravu cest poškozených při likvidaci kalamitního stavu:
- zatím je vyčleněno 100.000.000 korun. Pak se uvidí, jaká bude další potřeba
- podpora bude do výše 70 %, minimálně 5 % bude povinná spoluúčast, zbylých 25 % mohou přispět například kraje
- projektová dokumentace nebude uznatelným nákladem, proto mohou obce, které zvažují využít této podpory, již průběžně chystat podklady


Boj proti kůrovcové kalamitě

Mám za sebou zajímavý den v Senát Parlamentu ČR. Zúčastnil jsem se jednání Spolku na obnovu venkova. Bavili jsme se hlavně o kůrovcové kalamitě, která obrovsky trápí Jesenicko i Šumpersko. Potom jsem se účastnil kulatého stolu, který pořádala senátorka Jaromíra Vítková na téma „Výchova aneb kdo za to může“. Setkání podpořilo petici na změnu zákona, který vzal Diagnostickým ústavům možnost přijímat děti na tzv. „dobrovolný pobyt“ na žádost zákonných zástupců. Toto bylo možné do srpna 2017 a následná novela to znemožnila. Je to špatně!

Pryč s nebezpečným odpadem

Ve Vikanticích potřebují pomoc při řešení odstranění nebezpečného odpadu. Se starostou Liborem Sedlaříkem a členem komise životního prostředí Olomouckého kraje Martinem Janíčkem jsme se byli podívat přímo na místě. Společně teď hledáme bezpečné, ekologické a rychlé řešení, jak uložiště kadmia odstranit.

O mně

Od roku 2008 jsem ředitelem obecně prospěšné společnosti PONTIS Šumperk, která je největším poskytovatelem sociálních služeb v Olomouckém kraji. Na tuto pozici jsem se vypracoval po mnoha letech praxe kurátora pro mládež, kdy jsem zároveň vystudoval obor Pedagogika – sociální práce na Pedagogické fakultě UP v Olomouci.

V současné době řídím skvělý stočlenný tým lidí, který poskytuje špičkové sociální služby lidem napříč generacemi. Naše společnost nabízí kvalifikovanou pomoc lidem seniorského věku a jejich rodinám, ohrožené mládeži, dětem a osamělým rodičům v tísni i lidem se závislostmi. Cílem všech těchto služeb je usilovat o to, aby byli jejich uživatelé soběstační a aby do vysokého věku žili co nejlépe ve svém přirozeném prostředí. V případě mladých lidí nám jde o to, aby měli dobrou práci a fungující rodinu a v případě seniorů, aby v této fázi života žili důstojně a pokud možno aktivně.

Jsem zvyklý pracovat na sobě a pro lidi. Vysokou školu jsem studoval až při zaměstnání a jako táta malého kluka. Moje původní profese je mechanik seřizovač pro výrobní linky, první zaměstnání jsem získal jako dělník v truhlářské dílně. Dnes mám zajímavou a prospěšnou práci, která mě obohacuje.

V roce 2018 jsem přijal nabídku hnutí ANO a jako nezávislý kandidát jsem kandidoval do Senátu Parlamentu ČR. V říjnu mě lidé dali důvěru a zvolili senátorem za Šumpersko a Jesenicko. Velmi si vážím, že mě kolegové v horní komoře Parlamentu nominovali na pozici místopředsedy Ústavně-právního výboru a současně jsem se stal členem komise Senátu pro rozvoj venkova.

Jsem pyšný na naši skvělou rodinu, manželku, která mě podporuje, a dvě úžasné děti. S rodinou rádi prožíváme společné chvíle aktivně na horách, sjíždíme vodu, jezdíme na kole, hrajeme na hudební nástroje. Od malička jsem hrál házenou, později jsem trénoval mládež. Věnoval jsem se také kynologii, což mě přivedlo k záchranářským aktivitám. Spolupracoval jsem s Horskou službou ČR jako figurant pro výcvik lavinových psů.